Nejen pokud právě stavíte dům, ale i v případech, kdy budujete kůlnu, stodolu, ale třeba i větší pergolu nebo třeba skleník je potřeba počítat se základy. Základy, jak již ostatně slovo samostatné vyjadřuje, jsou něčím prvořadým a velmi podstatným. Jejich realizace se nemůže v žádném případě podceňovat! Velmi důležitým parametrem základů především hmotnějších objektů je nezámrzná hloubka.

Co to vlastně nezámrzná hloubka je? Jde v podstatě o hloubku, která zaručuje, že na jejím dnu již nepůsobí síla mrazu. Mráz, který nás v zimě trápí, má tendenci pronikat mnohem hlouběji, než bychom předpokládali. Obecně záleží hlavně na zemině. Nezámrzná hloubka se tak uvádí a především liší v závislosti právě na substrátu, dále potom nadmořské výšce, ale i zeměpisné poloze, která určuje, jak velká zima, respektive jak tuhý mráz se předpokládá, že v dané lokalitě udeří. My se zaměříme na Českou republiku, tedy na mírný podnební pás. Právě pro něho je nezámrzná hloubka stanovena na 80 až 140 centimetrů. Co to tedy znamená? Především to, že kvalitní základy by měly mít minimálně takovouto hloubku.

Nezámrzná hloubka nejrozšířenějšího složení zemin

V hloubce 80 až 140 centimetrů je již zaručeno, že mráz nebude na zbylé podloží nijak působit, nebude tak docházet k jeho posunu, z toho plyne, že se není třeba obávat nejrůznějších deformací ať již malých, tak i větších nemovitostí či jiných objektů pevně spojených se zemí.

Podívejme se ještě na nezámrznou hloubku některých konkrétních druhů zeminy: Pro běžné písčitohlinité či hlinitopísčité půdy je nezámrzná hloubka stanovena na nejnižší hodnotu, tedy 80 cm. Jílovitohlinité půdy ji potom mají posunutou zhruba do jednoho metru. Nejhorší situace je u slínů, zde je třeba, aby měly základy až 140 cm.

S nezámrznou hloubkou musí počítat každý stavitel, je tak zapotřebí, abyste si ji vždy zjistili a přesně podle ní přizpůsobili minimální základovou hloubku!