Že jste se ještě nesetkali s pojmem komunitní zahrady? Není se také čemu divit! Vždyť v naší republice jsou teprve krátce a málokdo o nich ví. Přesto už si dokázaly najít mezi obyvateli měst celou řadu příznivců a další postupně přibývají. Budete k nim patřit i vy?

Komunitní zahrady k nám přišly ze zahraničí, kde lidé ve velkých městech začali řešit problém s nedostatkem místa pro pěstování zeleniny. A výsledkem byly bedýnky a pytle umístěné na střechách paneláků a vyhrazených prostorech městských částí, v nichž se dala pěstovat zelenina.

Komunitní zahrady u nás

Tento trend zavítal nedávno i k nám. První komunitní zahrada vznikla před několika lety v Brně. Postupně si k ní přidaly i zahrady v Praze (např. Holešovice, Žižkov). Jejich princip spočívá v tom, že si zde za roční poplatek můžete pronajmout pytel se zeminou a je jen na vás, co se v něm rozhodnete pěstovat.

Kdo využívá komunitních zahrad

Většinou lidé z paneláku, kterým už nestačí pěstování rajčat a bylinek v truhlíku na balkóně. Vypěstovat si vlastní zeleninu do komunitních zahrad chodí jak starší lidé, tak mladé rodiny, které věří v kvalitní bio zeleninu, kterou si tak sami mohou zajistit. Jedním z účelů zřizování komunitních zahrad bylo také sdružování sousedů, kteří spolu takto mohou být častěji v kontaktu a vzájemně se chlubit vypěstovanou zeleninou.

Kolik pěstování v komunitní zahradě stojí?

Tak například v Holešovicích můžete nalézt komunitní zahradu pod názvem Prazelenina, kde si můžete jeden pytel na sezonu pořídit za 850 Kč. K této částce se ještě připočítává vratná kauce 150 Kč. Tato investice do kvalitní vlastnoručně vypěstované zeleniny se vám však jistě mnohonásobně vrátí.