Heřmánek patří mezi jemně vonící letničku, která se řadí mezi bylinky. Má vzpřímenou a bohatě větvenou lodyhu a tenký vřetenový kořen. Dorůstá délky 15 až 50 cm. Listy bývají střídavé, až trojnásobně peřenodílné, celokrajné s plochými čárkovitými úkrojky. Květy mají střechovitý zákrov a obvodové květní jazýčky jsou bílé barvy, většinou skloněné dolů. Vnitřní trubkovitý květ je žlutý, lůžko je vyklenuté a duté. Dříve se v latinské terminologii označoval heřmánek jako Chamomilla. Lidově se heřmánek pravý nazývá rmen, rumánek nebo kamilka. Hojně je heřmánek rozšířen v Evropě, Asii, Austrálii, ale i v severní Americe. Zmást vás může podobnost s heřmánkem římským nebo rmenem rolním. Heřmánek římský je rychle rozrůstající se trvalka a oproti heřmánku pravému, je nízký. Jeho květy nemají pro heřmánek tak charakteristickou vůni. Heřmánek římský je hojně využíván i jako náhražka trávníků, protože dokáže pokrýt i větší plochy. Přesto to s pěstováním heřmánku, jako trávníků nepřehánějte. Není moc praktický na pěstování a zbavování se plevele. Rozdíl mezi heřmánkem pravým a rmenem rolním je v květu. Rmen rolní nemá oproti heřmánku pravému duté lůžko.

Jak pěstovat heřmánek pravý

Daří se mu v lehčích a vápenitých půdách s dostatkem humusu. Nemá rád příliš mokrou, ale ani přesušenou půdu. Výsev je možný na podzim i na jaře. Jarní výsev je vhodný během března – dubna. Vysévá se přímo do vlhké půdy a nepřikrýváte ho již zeminou. Semena vysévejte do řádků vzdálených od sebe 15 cm nebo do tak zvaných hnízd. I po výsevu je nutné udržovat zeminu vlhkou – nikoliv mokrou.  Při výsevu heřmánku pamatujte na to, že v místech, kde heřmánek jednou zasadíte, už bude růst pořád. Protože nikdy se vám nepodaří sklidit všechny květy, ze kterých vznikají semena a ta se sama vysejí. Záhony je potřeba pravidelně vyplévat, aby plevel nevytlačil pomalu rostoucí heřmánek.