Houbařská sezona je v plném proudu. Pokud i vy patříte k těm, kteří popadnou proutěný košík a vyrazí do lesa pro nějaké ty houbové úlovky, jistě vám přijde dnešní článek velmi vhod.

Mykologie, věda zabývající se houbami, zažívá opravdový zájem veřejnosti zejména právě teď v době houbařské sezony. Lidé hledají pomoc při správné identifikaci jednotlivých hub či si jen vzájemně sdělují místa, kde jich lze nalézt nejvíce. Ojedinělé nejsou ani návštěvy portálů s recepty na přípravu chutných houbových pokrmů. Ty jsou však někdy riskantní, pokud si člověk není jistý správným zařazením jednotlivého hříbku.

Na co si dát obzvlášť pozor?

Mezi nejčastější omyly patří záměna muchomůrky panterové a šedivky. Hlavním rozdílem je prstenec, který je u muchomůrky hladký, zatímco u šedivky jsou na něm patrné rýhy. Není-li si člověk jistý, rozhodně bude lépe, když houbu ponechá na místě a bude dále pokračovat ve sběru těch, které zaručeně dobře zná.

Sbíráme houby

Houby rostoucí ze země se opatrně vykrucují, zatímco ty, které vyrůstají na stromě, můžeme jednoduše odříznout nožem. Hned v lese bychom také houby měli očistit, tedy vykrojit poškozené části a otřít sliz z jejich klobouku. Důležité je nepřenášet nasbírané úlovky domů v igelitové tašce, ale např. v proutěných košících, které jsou mnohem vzdušnější. Houby, které neplánujeme sušit, bychom měli spotřebovat do dvou až tří dnů, kdy mohou být uchovány v ledničce. Vyvarovat bychom se měli zejména konzumace syrových hub, jelikož i jedné houby mohou být v syrovém stavu příčinou prudkých otrav. Ty se projevují zhruba již po několika minutách či hodinách od jejich konzumace a je třeba ihned vyhledat lékařskou pomoc.

Nenechte si tak zkazit příjemný zážitek ze samotného sbírání hub a buďte při jejich identifikaci obzvlášť pečliví!